Zloději a jiná pakáž

úterý 7. červenec 2009 14:32

Již mnohokráte podivoval jsem se nad tím, jak málokdy jsou zprávy z titulních stran doopravdy zajímavé a především důležité. Přečasto se jedná o efemerní bubliny zhmotnitelné do několika dobře vykovaných hesel. A naproti tomu - někde na šesté straně vlevo dole najdete věci, nad nimiž by opravdu mělo být přemýšleno a jež by měly být na té první straně. Nikterak v tom neráčím vidět (dnes se říká spatřovat!)spiknutí: kdosi kdesi určuje, které důležité věci, jež doopravdy mohou zahýbat našimi životy, se uveřejní, zda vůbec  - a pakli, v jaké míře tedy. Dnes jsem se v malé zprávičce dočetl toto: ODS a ČSSD chtějí snazší vyvlastňování.

Nevím, zda bychom v celé Evropě našli zemi, která tak málo dbá o soukromé vlastnictví svých občanů. Už první republika začala monstrosní pozemkovou "reformou", ačkoli třeba policejní složky včetně tisíců udavačů prošly změnou režimu zcela bez újmy. Za protekorátu se zas "arisovalo" a po válce jsme Němcům sebrali všecko, vinen nevinen. Následovala další "reforma", tentokrát zahalená honosným a téměř patriotickým slovem "znárodňování". Ještě zdaleka není ta monumentální vlna krádeží napravena (bude-li vůbec) a už tu máme snahu o další lumpárnu. Ty dřívější mívaly alespoň obtížně zpochybnitelnou záminku světodějné změny, dnes jde ovšem o pouhý "veřejný zájem".

Vždy mne uchvacuje, jak snadno lze kdeco označit veřejným zájmem: namísto skutečné veřejnosti k tomu stačí několik jejích prominentních zástupců v pohodlí pohovky za zavřenými dveřmi. A přitom po tom všem, čím naše země prošla, bychom měli soukromý majetek chránit všemi prostředky, protože je-li něco skutečným veřejným zájmem, pak je to jistota nedotknutelnosti řádně nabytého majetku. I poslední sedláček se třemi akry mrkve musí být ve svých právech nedotknutelný. V našich krajích už nesmí stačit jen čísi "veřejný zájem".  A chce-i vskutku stát ausgerechnet ty tři akry, ať zaplatí jako kdokoli jiný, prodá-li ten sedláček ovšem. Zákonné prostředky pro vyvlastnění čehokoli musejí být opatřeny deseti pečeťmi a třinácti zámky, nesmějí být kapesním nožíkem do nepohody. A veřejný zájem má být velmi přesně popsán, slovy jasnými, větami nezáludnými.

Naši víru v právo a zákon, v jistotu a pevnost našeho občanství, nepodkopávají vrahové a ozbrojení lupiči. Všichni vnitřně cítíme, že podobné činy jsou činy myslí značně vychýlených. Naši víru a jistotu nám berou zloději a zlodějíčci - pobertové, čórkaři a jim podobná pakáž. Takoví, kteří se našemu synkovi nezdráhali ukrást kočárek, mně auto, kolo, rádio... Ne nadarmo jim dala čeština jméno "zloděj", tedy ten, jenž činí zlo. A není toto slovo vyhrazeno pro to velké zlo (pravda, máme ještě jaksi obecnějšího zločince), tedy právě pro ty vraždy a loupeže, nýbrž pro ty, kteří prostě kradou. Naši předkové to za všech režimů cítili stejně; co však si počít, stane-li se neúcta k občanovu majetku zákonem?

 

Jan-Matěj Rak

Hanka T.xxxxxxxx11:408.7.2009 11:40:31
NaďaAno, je tak10:368.7.2009 10:36:39
LVTo chcete, pane Raku, moc...16:147.7.2009 16:14:59

Počet příspěvků: 3, poslední 8.7.2009 11:40:31 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Jan-Matěj Rak

Jan-Matěj Rak

O kdečem, všeličems a lecčems jiném a krom toho o spoustě dalších věcí. Někdy tak, jindy onak, přec jen vždy aspoň nějak, ba někdy i zcela jináč.

Hudebník a amatérský hvězdář.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy