Paterčata. /...hovorově/

pátek 14. červen 2013 12:22

Rasismus je hnusnej. Upocený čela, za kterejma temně dřímá mozek. Buranská špína za nehtama a upatlaný žvásty jen chatrně vomočený v argumentech. Kolikrát je potřeba prožít si historii?

 Copak jsme neviděli ty hrůzy už tolikrát? Často zněj ty kecy smysluplně, když člověk moc nepřemejšlí. Člověk v Evropě by měl vědět něco vo historii, něco vo lásce k bližnímu a vo jejim smyslu. Vo vodpuštění a vo předsudcích. A měl by bezezbytku ctít děti. I kdyby se dítě narodilo Hitlerovi a Ilse Kochový, bude to nevinný dítě - čistej Boží tvor a zázrak. Teprv, až se z něho něco stane, suďme. Ovšem važme, zda jsme bez viny, než mrskneme kamenem.
Když se narodí pět dětí, je to pět zázraků a pět nadějí pro národ, lidstvo, vesmír. Pro každýho z nás. A jestliže Pánbůh sešle takovej závazek na dva mladý lidi, určitě ví mnohem líp než my, proč to dělá. 
Každýmu dítěti na celym světě patří všechna naše naděje a láska a každý si zaslouží obdiv, pomoc a povzbuzení vod kohokoliv z nás. 
Kristus se narodil v zahnojenym chlívě a určitě si kdekdo odplivoval nad takovym póvlem, kterej bude muset buhvíkdo živit. Ale vod tý doby je v každym kousek Krista. Stejně v těch dětech, stejně v jejich rodičích, stejně v těch rasistickejch xindlech.

Stejně v nás všech.

Jan-Matěj Rak

Jan-Matěj Rak

Jan-Matěj Rak

O kdečem, všeličems a lecčems jiném a krom toho o spoustě dalších věcí. Někdy tak, jindy onak, přec jen vždy aspoň nějak, ba někdy i zcela jináč.

Hudebník a amatérský hvězdář.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora