K čemu je televize?

středa 30. duben 2008 07:12

O postupné a kradmé změně věcí druhdy výlučných (a volitelných) v dnešní věci nárokové (a tedy jaksi povinné) bychom mohli knihy sepisovat! Automobil: dříve luxus a jedna z mnoha voleb - a dnes se kvůli němu ničí krajina, náměstí, ulice, chodníky, ba i podzemí. Počítač: zkuste dnes někam přinést strojopis, nebo, nedejbože, rukopis! Stát: dříve dobrovolné semknutí kmenů pro případ vedení války a dnes? Cpeme mu do chřtánu půlku všeho, co máme, dělá si na nás nároky, kontroluje nás a zakazuje nám. A co televize?

Poslouchal jsem dnes v rozhlase nějakou příšerně nudnou besedu o digitalisaci televizního vysílání. Znáte to: pořád se něco implementuje, komunikuje, prosazuje, je to předmětem jednání či naopak širokého konsensu, to ovšem jen tehdy, je-li to sdostatek transparentní, jinak nezbude než spustit další kolo rozhovorů, v kterémž zas bude někdo něco implementovat, atd, atd... A já jsem si najednou řekl: k čemu ta televize vlastně je? A k čemu by měla být, když už vůbec je?

Vždyť kvůli tomu krámu se přestavují celé byty, v nichž stává se ta věc oltářem a všechen ostatní mobiliář jen modlitebními lavicemi; vždyť kvůli té věci děti nečtou, lidi volí komunisty a kupují nesmyslnou veteš k nepotřebě a naopak se o spoustě věcí potřebných a krásných nedozvědí! Nevědí vinou té kraxny (já vím, jaxe to slovo píše, ale použijte si někde v češtině iks!), že opravdu, ale opravdu, tahle falešná věcička je, tak podívejte se, pane redaktore, jen jednou z voleb.

Mám jedny známé, kteří mají televizi v komoře na polici, hned vedle luxu, mixéru a moštovače a na tu poličku ji po použití zase pěkně šoupnou. Kolik takových znáte? I já, který tak halasně káži vodu, piji de facto víno, maje onu krabici přímo v čele pokoje a jednu černobílou transportabilní dokonce i v autě.

Myslím, že televize jako hromadný sdělovací prostředek je omyl a potřeba nějaké seriosní veřejnoprávní stanice, že je mýtus. Televize je z principu povrchní a není-li, pak zpravidla jen tehdy, věnuje-li se něčemu, co přísluší jiným. Je to jen hlásná trouba, ovšem (ecce!) - ovšem trouba nejhlasitější. A v tom tkví příčina tak silné přilnavosti všech mocných k téhle inštituci! Chtějí být slyšet a vidět i tam, kde o ně nestojí. nemají nám býti volbou, nýbrž povinností!

Kdy vlastně tak moc potřebujeme všeobecné zpravodajství úplně pro všechny? V případě války, živelné katastrofy, kontaktu s mimozemskou civilisací, nebo v případě nákazy dýmějovým morem. To by ale tutéž spustil i rozhlas, po ulicích by jezdila auta s ampliony a vojáci by stáli přede dveřmi.  Potřebujeme vidět, jak v Písku spadl ožrala z třináctého patra (neposmívám se Nově)? Ne, nikoli. Toliko chceme.

Já od televize (a klidně mě bijte, vzdělanci a intelektuálové) očekávám a chci jediné: zábavu. Aby tam od rána do večera běžely napínavé, legrační, dojemné i krvavé filmy. Zprávy si přečtu v novinách, hlubší věci si poslechnu v rozhlase. Myslím si, že všechny televize by měly být soukromé a nebo by alespoň všechny měly být rovnoprávné, ať si vysílají co chtějí. A měl-li by stát na něco hledět, pak na to, aby si neuzurpovaly příliš moci a vlivu. Aby byl ten televizní trh co nejpestřejší (mohou přeci být placené programy i toho nejbizarnějšího zaměření, plaťme si hergot za to, co chceme! Není to nárok, jen volba.) a nejrozdrobenější.

Státu má patřit železnice, rozhlas, pošta, policie a armáda.

A my si máme povídat, ne komunikovat a čumět na bednu.

Jan-Matěj Rak

Poslední články autora

Pavel DvořákNejpřístupnější zdroj informací.16:3821.5.2008 16:38:10
jan-matej rakja samozrejme21:475.5.2008 21:47:29
NULIJá telku docela ráda,19:534.5.2008 19:53:20
misatake miluji jazz19:0330.4.2008 19:03:12
Jaroslav B.Mateji17:1730.4.2008 17:17:39
Jiří HermánekBez TV14:0830.4.2008 14:08:31
jan-matej rakpane Hejno,09:1130.4.2008 9:11:19
Jirka B.Televize je přístroj na přenos08:5530.4.2008 8:55:47
Josef HejnaJá vás bít nebudu.08:3430.4.2008 8:34:08
Irena.MachůK čemu vlastně je ta bedna?07:3030.4.2008 7:30:25

Počet příspěvků: 11, poslední 21.5.2008 16:38:10 Zobrazuji posledních 11 příspěvků.

Jan-Matěj Rak

Jan-Matěj Rak

O kdečem, všeličems a lecčems jiném a krom toho o spoustě dalších věcí. Někdy tak, jindy onak, přec jen vždy aspoň nějak, ba někdy i zcela jináč.

Hudebník a amatérský hvězdář.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy