Naše Michelinova hvězdička

čtvrtek 17. duben 2008 11:04

Před česem jsme mohli v novinách číst nadšené články našich "předních gurmánů " (typy jako pan Macek), kteří se rozplývali samou chválou nad tím, že "jsme" konečně dostali první Michelinovu hvězdičku. Aniž bych snad chtěl rozdmýchávat nějaké nepatřičnosti, podívejme se na věc blíže.

Tak nejprve k těm hvězdičkám jako takovým. Upřímně se přiznávám, že slova jako "prestižní" ve mně vyvolávají pocity dosti nelibé. Původní velmi chvályhodný záměr - totiž sdělit řidičům, kde se mohou slušně najíst -  se tradičně zvrhnul ve snobárnu a "prestižní" seznam. 

Pod všemi těmi pajány o "naší první hvězdičce" zcela zapadla drobná zmínka o tom, že všemu předcházelo přeřazení naší země z Afghánistánu do Evropy (trochu nadsazuji). Teprve potom se k nám prestižní degustátoři a hodnotitelé uráčili vydat. A jak na to šli? Přiletěli letadlem do Prahy, zavolali si taxík a odjeli do nejdražšího hotelu v Praze. Tam se dobře najedli italské kuchyně, pochválili italského šéfkuchaře, který už jednu hvězdičku beztak má, poplácali po rameni nadnárodního majitele a s dobrým pocitem (po dobrém, ovšemže francouzském, koňaku) zas odletěli.

Když si ale přečtete kritéria pro udílení hvězdiček, nestačíte se divit. Stejně jako jste za komunistů směli podnikat a podle papírů k tomu stačilo pár razítek, stačí i podle michelinských papírů jen dobře vařit místní kuchyni, vařit z dobrých surovin a držet standart několik let. Výslovně se pak uvádí, že se nesmí brát žádný ohled na - a teď čtěte pozorně - kvalitu a chování personálu a vzezření či luxusnost podniku. No věřili byste tomu?

Sám vím aspoň o deseti takových podnicích! Všechny by si zasloužily takovou hvězdičku! A dokud ji nedostane nějaký celkem neznámý restaurant třeba z Chrudimi a nedostane ji za knedlo-vepřo-zélo s humpoleckým nebo plzeňským pivem, pak je to čiročirá snobárna. Prestižní, samosebou.

Ale tak už to v tom našem světě chodí, co naděláme.

Jan-Matěj Rak

Jan-Matěj Rak

Jan-Matěj Rak

O kdečem, všeličems a lecčems jiném a krom toho o spoustě dalších věcí. Někdy tak, jindy onak, přec jen vždy aspoň nějak, ba někdy i zcela jináč.

Hudebník a amatérský hvězdář.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora