Ouděl motoristův

úterý 16. srpen 2011 18:30

Svoboda jest voláním moderního času! "Svobodu,svobodu!", cvakají ventily výbušných motorů, rozpálené válce žízní po oleji a benzinu, výfuky chrlí horký dech, zhmotněnou touhu po svobodě a volném rozletu! Jedna jiskra na počátku, pak výbuch, síla vznětu a nezadržitelný pohyb vpřed, za obzor, zas za ten další, byť by jich tisíc bylo. Za svobodou, za svobodou! Rychlost, volnost, radost! ...snad za prvních pionýrů, za Benze, Liebega, Vondřicha, v časech Gordon-Benettova poháru. Jak dnes? 

Mnoho je lidských činností a každá má svá pravidla, své náležitosti, nutnosti. Leckdes narazíte na nutnost lejstra, poplatku. Málokde, kde-li vůbec, je jich tolik, jako v někdejším ráji svobodných - v motorismu. Snad držení zbraně je svázáno větší měrou ouředních okovů, jinak mně nenapadá zhola nic. Jsou jistě předpisy nutné, nezbytné, vyplývající z pouhého obrovského množství vozů a motocyklů a oprávněných obav o všeobecnou bezpečnost. Tak je jistě rozumné nejezdit po návsi jak na Hungaroringu, dávat pozor při předjíždění a za volantem nepít. Jenže ono těch omezení přibývá, lepí se jedno ke druhému, starostové si šetří práci a "zóna 40km/hod" měří deset kilometrů a zahrnuje několik vesnic. Pranic se nehledí na psychologii řidiče, vždyť ani na vlastní dítě nemůžete pořád jen řvát a všechno mu zakazovat. Tolik je míst, která by poslušného a bezpečnosti dbalého šoféra (či chufesse, jde-li o dámu) mohla beze strachu odměnit sedmdesátkou!

Platí takový člověk, kam se jen podívá. Nejenom penězi, nýbrž i vlastní hrdostí, když nad ním neustále někdo zdvíhá ruku ve výhrůžném gestu. Kde jinde vás může pronic zanic zastavit četník? Jezdit můžeme s dokonalou znalostí i těch nejposlednějších pravidel, přece však nemáme nijakou jistotu, že nás provždy nechají na pokoji. "Fotku z radaru si za rámeček nedáš", buzerují nás nápisy nad dálnicemi, i jinak. Policisté zas jinak, opět povýšeně, jak ke zlobivým dětem: á, pane řidiči, jestlipak víte..

Pro spoustu papírů a štemplů musíte osobně na jediné pracoviště v celé někdejší monarchii, čekáte přešlapujíce a mrmlajíce po dlouhé hodiny. Marně, přemarně. Kdekdo si vůči vám dovolí přezíravá slova, pohledy, gesta. Poplatky všeho druhu se jen zvyšují a zvyšují. Pojištění, převod vozidla, daň tahle, daň tamta, poplatek tu, příplateček a koleček zas támhle....

Trest přichází dříve než prohřešek, sankce, penále, povinnosti, lejstra, lejstra, platby, čekání, všeho až k zalknutí.

Ve snách usedám za dřevěný volant vozu Laurin a Klement model F, můj mechanik otočí klikou velikého motoru, v krátkém výfuku to zahřmí, nasazuji si rukavice a brýle a v oblaku prachu vyrážím po svobodné cestě pokroku a volnosti...

Jan-Matěj Rak

NaďaMáte pravdu20:2016.8.2011 20:20:35
la.mi(Michaela)Skvěle napsáno,karma.19:5316.8.2011 19:53:46

Počet příspěvků: 2, poslední 16.8.2011 20:20:35 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Jan-Matěj Rak

Jan-Matěj Rak

O kdečem, všeličems a lecčems jiném a krom toho o spoustě dalších věcí. Někdy tak, jindy onak, přec jen vždy aspoň nějak, ba někdy i zcela jináč.

Hudebník a amatérský hvězdář.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy