Jak v našem podchodu nezemřel punk

pondělí 18. leden 2010 09:09

Děda říkával: jména hloupých na všech sloupích. Z nějakého důvodu se však na kdejaké zaplivané zdi, v kdejakém tmavém koutě po nocích a večerech zjevují mnohdy dosti tajuplné nápisy. Formu mají všelijakou: stylistickou, gramatickou i typografickou; stejně tak i jejich sdělení jsou různá. Různí se i v tom, komu jsou ty věty určeny a jakou mají platnost obecnou. Takový nádražní podchod pak bývá studnicí lidských citů, knihovnou otevřenou všem snivcům i duchům přízemním.

Zmučené duše tisknou své vzdechy chladným zdem, rebelové hlasitě protestují energickými tahy a straníci všech věr popisují své utopie ráznými vzkřiky. Některé ty vzkazy jsou jaksi příležitostné, jsou však svědectvím někdejších dějů: "Petře, čekaly jsme na tebe do pěti". Můžeme se jen domýšlet, zda na onoho Petra marně čekalo několik dívek či zda byl pisatel méně zběhlý v pravopise. "Jarko, miluju tě!" křičí čísi dychtivé srdce a člověku nezbývá než věřit, že ta láska je opětovaná. A kde je dnes konec Jarce i jejímu vzyvateli? Pak jsou tu výzvy a výkřiky méně romantické: "mám ho velkýho, zavolej:7758...." Takové vzkazy, ačkoli jsou zveřejněny způsobem vpravdě universálním, bývají určeny jen zasvěceným. Nejinak i věta "Aneta je kráva!", způvabněná navíc dovětkem "fuj, psal to Kropáč!". Vůbec jsou tyhle diskuse v témž prostoru, ale v různých časech pro podchody a podobná zařízení charakteristické. Co jen takových disputací nesou naše omítky! Najdeme zde ovšem i ryzí argot či přímo kryptogramy: K.I.B! a nebo třeba "Every has shinnig"  A potom je zde obrovská skupina dadaistů, impresionistů, poetistů či performerů: "Lidi, žerte hovna a holky ukazujte cecky!". Kdesi jsem četl i báseň a film v jedné větě: "Není možné, aby to šlo".

V průběhu časů se mění i písmomalířské techniky. Jen sotva narazíte na štětcem nanášenou barvu a pak-li přece, nejmladší takový nápis hlásá "Svobodné volby!". Tito stařešinové se vyznačují starosvětsky úhledným písmem s elegantně volenými rozestupy a citem pro komposici plochy. Podobně téměř vymizela klasická křída, byvše vystřídána fixy a spreji. Celkem si svou pevnou posici udržuje jen paleolitická rytina: kromaňonský člověk ryl kamenem, člověk dnešní nožem nebo klíčem. Jednodché dílo trvalé hodnoty s minimem módě podléhajících oblin. Jeden nápis, ať je proveden jakoukoli technikou a s jakoukoli gramatickou erudicí (odtud četné varianty) však najdete všude: "PUNK'S NOT DEAD!".

Ani v našem podchodu punk nezemřel, i tam hrdě přežívá, ačkoli živého pankáče jsem neviděl ani nepamatuju. Snad se vám teď zdá, že jsem tenhle suchý výčet psal zbytečně, že vás unavuju slovy, která na vás křičí z každé zdi. Že jsem vás tu balamutil bez pointy. Ale snad vás potěším a nezklamu, neboť v tom našem podchodu jsem našel nenápadný nápis, který jsem nikde jinde nepotkal. Jakýsi malý spiklenec zde neuměle napsal něco, co jsem snad nikdy napsané neviděl, ačkoli to v nás ve všech nezpochybněno zůstává. Určitě ten malý člověk přišel do toho podchodu neustále se ohlížeje, aby jeho sebeodhalení zůstalo skryto.

Seběhl po schodech, ustrašeně se rozhlédl a černým fixem třesavě napsal:"Miluju maminku"

Jan-Matěj Rak

Poslední články autora

NULITak, jako básníka Miroslava Holuba13:2019.1.2010 13:20:08
Aleš ChalupníčekDěkuji,08:4919.1.2010 8:49:08
Vlastimil J.Já mám zas pěknou vzpomínku12:2518.1.2010 12:25:03
EvaMoc hezke,10:2318.1.2010 10:23:33
NaďaKrásné zamyšlení,10:1718.1.2010 10:17:16

Počet příspěvků: 6, poslední 19.1.2010 13:20:08 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Jan-Matěj Rak

Jan-Matěj Rak

O kdečem, všeličems a lecčems jiném a krom toho o spoustě dalších věcí. Někdy tak, jindy onak, přec jen vždy aspoň nějak, ba někdy i zcela jináč.

Hudebník a amatérský hvězdář.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy